Jan Nepomuk Vojtěch Maxant
| Jan Nepomuk Vojtěch Maxant | |
|---|---|
| Rodné jméno | Maxant |
| Jiná jména | Maxandt |
| Narození | 22. března 1750 nebo 22. března 1755 Divice |
| Úmrtí | 19. prosince 1838 Frymburk |
| Povolání | ředitel školy |
| Znám jako | hudební skladatel, hudebník a pedagog. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Nepomuk Vojtěch Maxant, také Maxandt (22. března 1755 Divice[1] – 19. prosince 1838 Frymburk) byl hudební skladatel, varhaník a pedagog.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině divického šenkýře a řezníka Jakuba Maxanta, poddaného na cítolibském panství. Jeho matka Kateřina byla rozená Pémová. Kmotrem při křtu v kostele sv. Jiljí ve Vinařicích a učitelem hudby mu byl tamní kantor Jan Václav Rokos (1728–1784), žák hudebního skladatele a varhaníka v Cítolibech Václava Jana Kopřivy.[2] Maxant byl vrstevníkem Jakuba Lokaje a synů V. J. Kopřivy – Jana Jáchyma Kopřivy a Karla Blažeje Kopřivy z 8 km vzdálených Cítolib. Ve svých osmnácti letech Maxant uprchl z poddanství a v premonstrátském klášteru ve Schläglu (česky Drkolná, dnes součást městyse Aigen–Schlägl) vyučoval hudbu a vedl dětský pěvecký sbor. V roce 1776 se stal ředitelem školy ve Frymburku, kde působil dalších 52 let. Mezi jeho žáky patřil Andreas von Baumgartner, který z vděčnosti nechal Maxantův frymburský hrob na vlastní náklady opatřit železným křížem. Maxant byl kmotrem při křtu a učitelem Simona Sechtera, pozdějšího hudebního teoretika, hudebního pedagoga, varhaníka, dirigenta a skladatele, mj. učitele Antona Brucknera.[2] [3] U Sechtera konzultoval problematiku dvojitého kontrapunktu i Franz Schubert.[4]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Maxant složil 19 mší, 6 rekviem, moteta, tantum ergo, 42 árií, preludia pro varhany, klavírní sonáty a variace.[2][3] Většina jeho skladeb se dochovala ve schwarzenberské hudební sbírce, uložené v českokrumlovské pobočce Státního oblastního archivu v Třeboni, a v Českém muzeu hudby.[5]
Připomenutí památky
[editovat | editovat zdroj]Na budově staré frymburské školy, dnes Penzion Stará Škola je pamětní deska s textem: V tomto domě ve staré frymburské škole působil v letech 1786–1838 český kantor varhanik a skladatel Jan Vojtěch Maxant který vychoval mnoho vynikajících hudebníků zvláště dvorního varhaníka a profesora vídeňské konservatoře Sechtera rodáka z Frymburka 1787 – 1867. Ve Frymburku je po něm pojmenován hotel a restaurace.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2021-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž: JOHANN NEPOMUK ALBERT MAXANT (MAXANDT). www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Oesterreichisches Musiklexikon. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften 5 volumes s. Dostupné online. ISBN 3-7001-3041-4, ISBN 978-3-7001-3041-3. OCLC 50882580
- ↑ ŠESTÁK, Zdeněk. Musica antiqua citolibensis. Louny: Občanské sdružení Knihovna třetího tisíciletí, 2009. 191 s. ISBN 978-80-904113-2-6. S. 55.
- ↑ Český hudební slovník [online]. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity [cit. 2021-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-04.
